Koko Food začíná11 / 07 / 2016

Každý, komu se v životě povedl rovnou první projekt až nad očekávání, se mnou asi bude za jedno, když řeknu, že začít od nuly pak s něčím úplně jiným, není vůbec jednoduché. Standard požadovaného úspěchu říká, že to nové by mělo jít stejně hladce, mít srovnatelně velký úspěch a to za obdobnou dobu jako v případě prvním. Cokoli horšího berete jako neúspěch nebo prohru. Pro mě bylo vždy horší se srovnávat s vlastními představami, jak by něco mělo být, než se srovnávat s jinými, třeba s konkurencí. Jsem na začátku projektu č. 2, pracovně řečeno Koko 2.0. Mohlo by se zdát, že mám zvýhodněnou pozici. Ale cítím to podobně jako divák filmu – málokdy je dvojka stejně dobrá jako jednička a opravdu jen zřídka kdy lepší. Možná tomu budete říkat negativní přístup, já realismus. Ale známé moudro praví: Vždycky si musíte přát víc, než čeho jste schopni dosáhnout. A to mi problémy nedělá. Problém je, že se mi vlastní představy s MENU domů předčít podařilo

O tom, že budu chtít časem dělat i něco jiného, i když stále v gastronomii, jsem přemýšlela právě v tuhle dobu, kdy byl blog na vrcholu sil. Dost utrpěl i mými osobními problémy, kdy jsem o jídle neměla chuť psát, protože jsem vlastně na jídlo ani neměla chuť. Když jsem se vrátila zpět do sedla, kůň už neběžel tak rychle. Vypadnout z rytmu je velmi nepraktické, tím spíš v oboru, který je právě na vzestupu, každý den vzniká nový foodblog a jsou čím dál tím hezčí a promakanější. Rozhodla, že si koně nechám, ale je čas ho nenutit vyhrávat všechny závody. Místo toho začnu závodit na motorce. Jedno se ale nezměnilo. Chci na ní vyhrát.

Nabízím první díl nového pořadu, na kterém jsem dělala poslední půlrok a celkově ještě dlouho budu. A protože jsem vždycky prozrazovala recepty jiných, musím přece prozradit i ten svůj. A budu prozrazovat i další :)

Od začátku roku 2016 stojím na prahu něčeho úplně jiného. Internet je v mnoha ohledech jen iluze. Koukáte na jídlo, vypadá skvěle, ale nemůžete ochutnat. A v mých třiceti letech přišel čas přestat využívat tohohle pohodlí a ukázat, že to neumím jen zábavně a dobře podat, ale že něco umím taky dobře prodat v hmatatelné podobě. Doteď jsem byla pro všechny jen 2D. Teď to bude 4D – i se smyslovými vjemy. A když ochutnáte, je už jedno, jak to vypadalo na fotce, jaký filtr jste přes ní hodili, jak dlouho jste štelovali zátiší. Jde o syrový byznys. Koupíš. Chutná – koupíš znova. Nechutná – nekoupíš a často si i postěžuješ. To mi na blogu šlo dobře. Hodnotit. Teď to bude naopak a věřím, že mnozí budou rádi, když budu muset čelit kritice, nespokojenosti nebo všem nákladům souvisejícími s realizací. No dobře. Tak do mě! Jsem připravená.

Nechci o téhle vývarové misi ale mluvit tolik jako o byznysu, tam jde přeci jen o peníze v první řadě. Někteří nemusí věřit mému žebříčku hodnot a považovat to za nastrojenou bohulibou činnost, která má být jen dobrým marketingem, ale chci vyvinout něco, co má smysl. Ale teď prakticky. Vymyslíte produkty, které věříte, že lidi potřebují, a na trhu tedy obstojí. Co dál?

Přestože jsem oficiálně inženýr v oboru marketingu hotelnictví, lázeňství a gastronomie, v praxi se mi diplom hodil jen k tomu, aby mi na živnostenském úřadě bez problému do pěti pracovních dnů zapsali hostinskou činnost a já mohla začít něco vařit a prodávat to pak na trzích. Jinak potřebujete praxi, tyto věci se mění, nemá tedy smysl zabíhat do detailů. Takovýhle papír zkrátka mít musíte, pokud vy chcete vyrábět a vy chcete prodávat.

A čím jsem se na úplném začátku řídila? Když totiž vymyslíte něco božího, cestu si to najít dřív nebo později musí. Důležité je být u toho, nepřestat se snažit a nenechat jiné, aby byli rychlejší v realizaci podobné věci. To jsem prokaučovala, ale stejně to chci zkusit nevzdat.

Dobrý nápad je základ pro úspěšný byznys stejně jako dobrý vývar je základem všech dobrých jídel na jeho bázi. A budu ještě chytřejší – život se sice má žít život teď a tady – ne v minulosti či budoucnosti. Jenže v podnikání to o té budoucnosti je. Přišla jsem také na to, že je nutné začít od nuly a jít strastiplnou cestou, protože bez příběhu je produkt neživý a bez emocí. Musíte mít na čem stavět. V mém případě jste to navíc Vy, fanouškovská základna MENU domů. Když nic takového nemáte, o to geniálnější musíte mít nápady.

Realizaci vašeho nápadu musíte bezmezně věřit a celý proces musíte cítit jako zábavu a výzvu, ne jako práci do úmoru s nejistými výsledky. Dělat to pro radost. Když je cílem jen zisk, vždy může být větší. Opravdové spokojenosti tu pak není možné dosáhnout. Když chcete jen peníze, nikdy jich nemáte dost a vždycky jich budete chtít víc. Jste odsouzeni k tomu se hnát za koncem periodického čísla. Žebříčky hodnot měnící se pod tíhou zbohatlictví pak zdegenerují na má dáti dal. Snažím se

Takže ano, doufám, že projekt uspěje – ale hlavně se má pořád někam posouvat. Musí se rozvíjet. A rozhodně nezůstane u tří vývarů, to můžu slíbit už teď.

Ráda bych Vám proto představila nový web, který začne fungovat už příští týden v plnohodnotné verzi: www.KOKOFood.cz … A i další věci budu odkrývat postupně. Hlavně doufám, že Vás to bude bavit.

 PS: Ježiš, to bude průser, když to nevyjde … :-D … A fakt nevím ani teď. Zásadní vývoj totiž bude probíhat vždycky v náskoku cca týden před novou epizodou. Retrospektiva se brzy změní v přítomnost.