Domácí krokety02 / 10 / 2017

Dneska už doopravdy najdete podniky specializované na cokoli. Zhýralá příloha našich mladých let se dá ale pojmout mnohem čerstvěji, křupavěji a chutněji než si ji matně vybavujete. V bistru Croq´n´roll na pražském Žižkově se mi vlastně líbilo. Komixový interiér funguje ve spojení se smaženými koulemi dokonale. Hudba tu hrála tedy až moc hlasitě, i když byla skvělá. Čekala jsem sice na můj vkus na krokety až moc dlouho, i když bistro bylo prázdné. A dipy byly až příliš výrazné, aby vynikly jednotlivé příchutě kroket (třeba s uzeným kuřetem, blue cheese, jalapeňos, uzený jazyk… vlastně všechno tu je uzené – i jeden ten dip :-D ). Nicméně tyhle mouchy jsou vychytatelné, či lépe řečeno mucholapkou lapitelné.

Pokud chcete mít co nejméně starostí se smažením, tak prostě není nad friťák. Jasně nastavitelná teplota 170 – 180°C, dostatečná vrstva oleje, síťky na výlov kroket – všechno to hodně ulehčuje práci. Nemáte-li ho, ztraceni ale nejste. Připravte si nějaký vyšší rendlík s vrstvou oleje minimálně 4 -5 cm (při čemž by měl olej dosahovat maximálně do dvou třetin výšky rendlíku, aby neprskal a navíc se hladina po vložení kroket zvýší). Vložte do něho kousek syrové brambory nebo mrkve, aby se nepřepaloval, navíc už uvidíte, kdy se začíná smažit. A pak to musíte brát tak trochu odhadem. Vyzkoušet nejdřív jednu kroketu kvůli chuti i rychlosti smažení. A pak přidat další. Vždy max. po 10 kusech, ať si olej moc neochladíte.

Rozhodně se ale nebojte taky dochucovacích prostředků. Kombinace kousku sušeného rajčete v oleji s chedarem mne nadchla. Nakládané jalapeňos se bezvadně hodí k pivku. Uzené chuti zas dosáhnete schwarzwaldskou šunkou.